Mám za to, že jednou z mých dobrých vlastností je flexibilita a přizpůsobivost. Když mi něco zkříží plány, relativně rychle měním plán. Občas tím rozčiluji své okolí, které potřebuje více času na přizpůsobení se změně plánu. Stačí mi pár vteřin a nadchnu se pro novou cestu. Před lety jsem strávil několik týdnů přípravami na doktorské studium psychologie. Potom přišla nečekaná překážka v podobě požadované publikace, která mi chyběla. Zjistil jsem, že si nemohu podat přihlášku ke studiu, pokud nemám dostatek publikovaných článků. Vzdal jsem to. Bylo mi jasné, že nemám šanci během pár týdnů napsat a publikovat článek v odborném časopise. Během pár okamžiků jsem si přepočítal životní dráhu a vydal se v představách jinam. Řekl bych, že to ani moc nebolelo. Se svým smířením jsem se později ten den svěřil svému příteli Martinovi. Seděli jsme spolu ve výřivce a vykládali si o životě. Jeho životní filozofie je jiná než moje. Je to bojovník. Když se pro něco rozhodne, tak za tím jde. Je jiný než já. Překážky překonává zvýšeným úsilím, ne tím, že přepočítá trasu. Vystavil mě působení svých argumentů, a tak jsem ze setkání odcházel povzbuzen, motivován i zahanben. Ještě ten večer jsem napsal vedoucí práce. Ráno jsem začal psát článek a za dva měsíce mě přijali k doktorskému studiu. Od té doby část Martinova způsobu přemýšlení žije ve mně a při rozhodování nespoléhám jen na to, co je mi přirozené, ale ptám se, co by udělal někdo jiný. 

Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční. 
Přísloví 15:22