Když vůdce Nehemjáš motivuje bojovníky před bitvou, říká: „Nebojte se jich, pamatujte na Panovníka velikého a budícího bázeň! Bojujte za své bratry, syny a dcery, ženy a domy!“ (Nehemiáš 4:8)

Naše zbožnost není jen poklidná, rozjímavá, meditující, umývající se a sloužící. Dnes bych vám chtěl z pokladu biblické moudrosti vytáhnout něco o bojující zbožnosti. O zbožnosti, která zabíjí draky a vysvobozuje princezny. Ničí terminátory a zachraňuje budoucí svět. Obětuje se, aby donesla prsten do Hory osudu a zachránila kamarády. Je mnoho různých bojišť, na kterých bojujeme na modlitbách, za celý svět a planetu, za náš národ a jeho představené, za město, za sbor, naše přátele a rodiny. Ale ten boj, s velkým „B“, za který máme v prvé řadě zodpovědnost, je boj na poli našeho srdce, boj o naše vnitřní i vnější já. První bojovou linií, kterou máme na starost je ta, která vede skrze naši mysl. To, že navenek hřešíme, bývá jen důsledek toho, že jsme nebojovali a nevybojovali boj v naší mysli. To, co řekneme nahlas, jsme už dávno měli ve svém srdci. To, co uděláme, mělo připravenou půdu v naší mysli. Neexistují překvapivé hříchy. A když sám sebe a druhé nějakým zaskočím a překvapím, je to jen proto, že neznám svou mysl, své srdce. A tak pojďme dnes společně s apoštolem Pavlem přemýšlet o boji v první linii. Můžete si najít 2. Korintským 10:3

Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale mají od Boha sílu bořit opevnění; boříme rozumování a každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista…

Pár pozorování tohoto textu

1. Zbraně našeho boje nejsou tělesné... – Je to boj na úrovni myšlenek, ne těla. I když vzhledem k tomu, co zatím víme o neurologii, se zdá, že každá myšlenka je tělesná. Ale Pavel tu má na mysli to, že nebojujeme šavlemi, kvéry nebo pěstmi. Je to mentální boj myšlenek proti myšlenkám. 
2. ... mají od Boha sílu – Sílu od Boha. Ve válkách se sice reálně bojuje v prvních liniích, ale o vítězství té či oné strany rozhoduje morálka a zásobování. Pavel nám říká, že je to náš boj, ale máme od Boha sílu. Bůh posílí ty myšlenky, které jsou jeho. Je mým generálem, který mě před bitvou povzbuzuje, má motivační řeč jak Nehemjáš, Gladiátor, William Wollis nebo Aragorn. Je můj zásobovač, který mi dává každý den sílu. A tak přestože se namáhám já, nikdy nemohu říct, že jsem to zvládl já. Bůh dal sílu. K čemu sílu?
3. ...bořit opevnění; boříme rozumování a každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha – Boj proti pevnosti. Zase jde o myšlenky, dokonce o celé shluky myšlení, které jsou chybné, hříšné, vzpírají se Bohu. Pavel si tyto shluky myšlenek představuje jako opevněná místa. Vezměte si třeba závist, jedna myšlenka ji spustí a na to se nabalí dalších pár závistivých pohledů a ejhle, právě jsem strávil pár desítek minut v závistivém sledování sociálních sítí. Mám v mysli pevnost sexuálních představ, které vulgárně karikatizují a převrací krásu svaté sexuality. Mám v mysli pevnost sebelítosti a sebenenávisti, místo, kam si sednu do galerie, kde všude visí diplomy mých neúspěchů proložena zaoblenými zrcadly, která mě znetváří. Pevnost pomsty, kde stojí terče ve tvaru mých nepřátel, po kterých házím hněvivé pohledy a občas i něco ostřejšího.  Pevnost výčitek svědomí, kde na mě ze zdi křičí pozůstatky mých sice prý odpuštěných, ale stále se připomínajících hříchů. Znáte je… Jak konkrétně s nimi Pavel bojuje? 
4. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista … Zajatá myšlenka. Jak konkrétně bojuje Pavel? Nebojuje proti celé pevnosti najednou, ale proti jednotlivým myšlenkám. Teď tady mě zase napadlo se litovat, je to součást pevnosti v mé mysli, ale s celou pevností teď nic neudělám, to, co mám před sebou, to, k čemu mám sílu, je právě ta jedna myšlenka, kterou teď mám. Co s ní, když už jí zachytím? Co dělá Pavel? Zabíjí je? Ničí? Vypudí z hlavy? Ne, žádné potlačení, vytěsnění. Vždyť to jsem já, co by ze mě zbylo, kdybych každou hříšnou myšlenku zabil? No, nic moc. Takové myšlení je jedna z dalších hříšných pevností. Pavel obrazně myšlenku uchopí, spoutá, zajme a přivede k Ježíši Kristu. Ježíš se stane Pánem této jedné myšlenky, je mu podřízena a cílem je, aby se mu stala poslušna. Byla přepsána a získána na naši stranu…. Výčitka svědomí je poslušně přepsána na myšlenku o odpuštění. Myšlenka sebelítosti je poslušně přepsána pravdou o tom, že jsem Božím dítětem. Závistivá myšlenka vzdá poslušně chválu za dobré věci, které Bůh dělá pro mě i pro druhého… Pyšné myšlence poslušně spadne hřebínek… a tak dále. Ano, je to malé vítězství, ale jednou bude pevnost lží rozmetána na kusy. 

Výzva: V jakých oblastech nemůžete své mysli důvěřovat? Jak se jmenují vaše myšlenkové pevnosti? Máte pevnosti žárlivosti, závisti, pomsty, sebelítosti, pýchy nebo chtíče? Takové pevnosti se v našem myšlení ozývají každý den a moje každodenní zbožnost s nimi musí bojovat. Vždyť na bojišti své mysli bojuji boj nejen za sebe, ale i za své rodiny a děti, za svůj sbor, město i svět.